C O JSOU TY PRVOHORY ?? Prvohory trvaly celkem asi 345 miliónů let. Celé toto období se dělí na 6 period : kambrium, ordovik, silur, devon (starší prvohory), karbon a perm. Kontinenty pochopitelně vypadaly zcela jinak než dneska, Alfred L. Wegener jako první vyslovil domněnku o tom, že se kontinenty vůči sobě pohybovaly. Ke konci prvohor existoval pouze jeden ",mega-kontinent", zvaný PANGEA. Pangea se poté rozdělila na 2 části, na severní části to byla LAURASIE a v jižní části GONDWANA. Mezi těmito kontinenty bylo středozemní moře zvané TETHYS.

P RVOHORNÍ FAUNA – BEZOBRATLÍ Došlo přímo k populační explozi, což bylo dáno zvýšením obsahu kyslíku v atmosféře. Nejvýznačnějšími představiteli staroprvohorní fauny byly bezesporu trilobiti.Tito živočichové, stejně tak jako mnozí jiní (dále konulárie, koráli, plži, mlži, ramenonožci, hyoliti, mechovky, ramenonožci, jablkovci, poupěnci či graptolite ),patřily do společenstva tzv. bentosu - přisedlí či pohybující se na dně oceánu.

P RVOHORNÍ FAUNA – OBRATLOVCI Společným rysem všech obratlovců je kostní tkáň. Osifikace vzniká jednak z vaziva, tak ale i z chrupavky Nejstarší známí obratlovci jsou ze svrchního kambria (formace Deadwood z Wyomingu, USA) pod názvem Anatolepis (podtřída Heterostraci ). Z čelistatých obratlovců jsou nejstarší zástupci ze třídy trnoploutví ( Acanthodii ) - spodní silur, žili jak v mořích, tak ve sladkých vodách. Vymřeli ve spodním permu. Ze spodního devonu jsou známí opancéřovaní obratlovci - pancířnatí ( Placodermi ).

P RVOHORNÍ FLORA Na rozdíl od rostlinstva, které je známo ze starohor, známe z prvohor rostliny cévnaté. Typická je přítomnost cév a dokonalejších rozmnožovacích orgánů, krytosemenné rostliny se ještě nevyvinuly. Nejstarší prvohory nám neposkytují mnoho fosilního materiálu, z kterého by se daly dělat uspokojivé závěry. Prvním obdobím, který je pro paleontology příznivější je devon. Mezi nejprimitivnější cévnaté rostliny devonu patří ryniofyty s velmi jednoduchou stavbou těla.

OBRÁZKY PRVOHOR