POLITOLOGIE součást filozofie, první politické myšlenky se vytvářely v době prvních státních útvarů součást filozofie, první politické myšlenky se vytvářely v době prvních státních útvarů polis: obec; logos: věda polis: obec; logos: věda sociálněvědní disciplína sociálněvědní disciplína

Historie: důležití teoretici Sofisté: řečtí potulní učitelé moudrosti, vyučovali rétorice a umění diskuze (zpochybňovali platné, pozitivní právo a objektivní morálku; dávali přednost přírodnímu, přirozenému právu) Sofisté: řečtí potulní učitelé moudrosti, vyučovali rétorice a umění diskuze (zpochybňovali platné, pozitivní právo a objektivní morálku; dávali přednost přírodnímu, přirozenému právu) Sókratés (proti relativismu: nejvyšší dobro, chce-li vládce činit dobro, musí ho také poznat: filozof) Sókratés (proti relativismu: nejvyšší dobro, chce-li vládce činit dobro, musí ho také poznat: filozof) Platón (dialog Ústava: obraz ideálního spravedlivého státu: hierarchie vládci, strážci, řemeslníci a zemědělci; každý má ve společnosti svoji funkci: vládnout-vládce, ochraňovat- strážce, vyživovat- řemeslníci a zemědělci; podle těchto funkcí jsou vychováváni) Platón (dialog Ústava: obraz ideálního spravedlivého státu: hierarchie vládci, strážci, řemeslníci a zemědělci; každý má ve společnosti svoji funkci: vládnout-vládce, ochraňovat- strážce, vyživovat- řemeslníci a zemědělci; podle těchto funkcí jsou vychováváni) Aristotelés (zoon politikon: v protikladu k němu staví stát založený na zákonech, ústavě a dělbě práce) Aristotelés (zoon politikon: v protikladu k němu staví stát založený na zákonech, ústavě a dělbě práce)

… T. Hobbes – J. Locke (smluvní koncepce státu) T. Hobbes – J. Locke (smluvní koncepce státu) J.J. Rousseau (koncepce přímé demokracie a analýza společenské nerovnosti) J.J. Rousseau (koncepce přímé demokracie a analýza společenské nerovnosti) N. Machiavelli (machiavellismus) N. Machiavelli (machiavellismus) Ch. Montesquieu (Duch zákonů: podává teorii státu založenou na právu a dělbě státní moci) Ch. Montesquieu (Duch zákonů: podává teorii státu založenou na právu a dělbě státní moci) Kant, Hegel, Marx, Mill, Hayek Kant, Hegel, Marx, Mill, Hayek

Politologie jako samostatná disciplína formovala se postupně: pol 19. století v USA a Francii formovala se postupně: pol 19. století v USA a Francii první katedra politické vědy byla otevřena na Kolumbijské univerzitě, USA – zabývají se empirickou politologií, zabývají se psychologickými otázkami moci, srovnávací analýzu politických systémů (H. Lasswell, Ch. Mills, S. Huntington, R. Dahl) první katedra politické vědy byla otevřena na Kolumbijské univerzitě, USA – zabývají se empirickou politologií, zabývají se psychologickými otázkami moci, srovnávací analýzu politických systémů (H. Lasswell, Ch. Mills, S. Huntington, R. Dahl) 1903 založení Asociace politických věd 1903 založení Asociace politických věd ve Francii je politologie spjata s právní vědou a zaměřuje se zvláště na výzkum institucí: Alexis de Tocqueville, R. Aron) ve Francii je politologie spjata s právní vědou a zaměřuje se zvláště na výzkum institucí: Alexis de Tocqueville, R. Aron)

České politické myšlení: První fáze: Jan Hus ( ): právo na svobodný výklad písma, Jiří z Poděbrad ( ) praktická politická činnost, ale i rozvoj evropanské myšlenky – navrhl vytvořit mírovou unii křesťanských panovníků; Jan Ámos Komenský, František Palacký ( ) stát by měl být založen na zásadách konstitucionalismu, aby mohl být naplněn cíl českých dějin: svoboda, humanismus a demokracie První fáze: Jan Hus ( ): právo na svobodný výklad písma, Jiří z Poděbrad ( ) praktická politická činnost, ale i rozvoj evropanské myšlenky – navrhl vytvořit mírovou unii křesťanských panovníků; Jan Ámos Komenský, František Palacký ( ) stát by měl být založen na zásadách konstitucionalismu, aby mohl být naplněn cíl českých dějin: svoboda, humanismus a demokracie Druhá fáze: T.G.Masaryk ( ) filozof na trůně, nejvýce si cení hodnoty humanismu, který vyusťuje v demokracii, v ní nejde o panování, jako o správu a samosprávu, zmiňuje se o potřebě politické teorie a politického vzdělání; Edvard Beneš pokračuje a rozvíjí masarykovy zásady humanitní demokracie Druhá fáze: T.G.Masaryk ( ) filozof na trůně, nejvýce si cení hodnoty humanismu, který vyusťuje v demokracii, v ní nejde o panování, jako o správu a samosprávu, zmiňuje se o potřebě politické teorie a politického vzdělání; Edvard Beneš pokračuje a rozvíjí masarykovy zásady humanitní demokracie Třetí fáze: po 1948 došlo k likvidaci politické vědy: jen ve službách marxismu-leninismu, obnova po roce 1989: Petr Pithart, Václav Havel, Jiří Dienstbier Třetí fáze: po 1948 došlo k likvidaci politické vědy: jen ve službách marxismu-leninismu, obnova po roce 1989: Petr Pithart, Václav Havel, Jiří Dienstbier

Definice, předmět, disciplína a metody politologie: Disciplína zabývající se studiem vlády a politiky, předmětem jejího zájmu je fungování státu, jeho institucí a funkcí, studium politických systémů, činnost politických stran, zájmových skupin, dále politické chování lidí, analýza politických ideologií, tvorba sociální politiky a vztahy mezi státy Disciplína zabývající se studiem vlády a politiky, předmětem jejího zájmu je fungování státu, jeho institucí a funkcí, studium politických systémů, činnost politických stran, zájmových skupin, dále politické chování lidí, analýza politických ideologií, tvorba sociální politiky a vztahy mezi státy Pozitivní (empirická, deskriptivní): zabývá se popisem politické (sociální) reality, konstatuje, že něco je např. volby do senátuPozitivní (empirická, deskriptivní): zabývá se popisem politické (sociální) reality, konstatuje, že něco je např. volby do senátu Normativní (z politické filozofie): zahrnuje hodnotové soudy tj. stanoví, co by mělo být např. společnost by měla být založena na ideji rovnostiNormativní (z politické filozofie): zahrnuje hodnotové soudy tj. stanoví, co by mělo být např. společnost by měla být založena na ideji rovnosti

Disciplíny: politické teorie (dějiny politických teorií, politická filozofie, politické ideologie) politické teorie (dějiny politických teorií, politická filozofie, politické ideologie) politické instituce (teorie státu, ústava, státní správa) politické instituce (teorie státu, ústava, státní správa) politické systémy (demokracie, fašismus, socialismus i konkrétní systémy jednotlivých zemí) politické systémy (demokracie, fašismus, socialismus i konkrétní systémy jednotlivých zemí) politická sociologie (teorie moci, rozdělení moci ve společnosti, politické strany, zájmové a nátlakové skupiny, protestní hnutí, politická participace, socializace, politika) politická sociologie (teorie moci, rozdělení moci ve společnosti, politické strany, zájmové a nátlakové skupiny, protestní hnutí, politická participace, socializace, politika) politická ekonomie (světová ekonomie, ekonomická teorie, dějiny ekonomických teorií) politická ekonomie (světová ekonomie, ekonomická teorie, dějiny ekonomických teorií) mezinárodní vztahy (mezinárosní politika, mezinárodní právo, politická geografie, geopolitika) mezinárodní vztahy (mezinárosní politika, mezinárodní právo, politická geografie, geopolitika)

Metody: vědecký postup, který umožňuje získat nové informace vědecký postup, který umožňuje získat nové informace popisná metoda: popis politických struktur a organizací, procesů (např. voleb) a událostí popisná metoda: popis politických struktur a organizací, procesů (např. voleb) a událostí historická metoda: analýza historického vývoje nebo institucionálních změn, analyýza historických faktů historická metoda: analýza historického vývoje nebo institucionálních změn, analyýza historických faktů srovnávací přístup: podobnosti a rozdílnosti politických systémů srovnávací přístup: podobnosti a rozdílnosti politických systémů využívá se i empirického výzkumu a experimentu: přebírá od sociologie využívá se i empirického výzkumu a experimentu: přebírá od sociologie

Politologie a ostatní vědy: Filozofie (politická filozofie, vyčlenění z fil, řada filozofů byla významnými politickými teoretiky a poskytují obecné metody a i konkrétní teorie (vysvětlení vzniku státu), Filozofie (politická filozofie, vyčlenění z fil, řada filozofů byla významnými politickými teoretiky a poskytují obecné metody a i konkrétní teorie (vysvětlení vzniku státu), sociologie (politická sociologie, zabývají se mocí, jejím dělením a strukturou, politickými stranami, volebním chováním), sociologie (politická sociologie, zabývají se mocí, jejím dělením a strukturou, politickými stranami, volebním chováním), historie (uplatnění historické metody, shromažďování historických faktů, polltické myšlenky a politické události se odehrávají v historických podmínkách), historie (uplatnění historické metody, shromažďování historických faktů, polltické myšlenky a politické události se odehrávají v historických podmínkách), ekonomie (ekonomika a politika se vzájemně silně ovlivňují: politické rozhodnutí ovlivňují ekonomický růst), ekonomie (ekonomika a politika se vzájemně silně ovlivňují: politické rozhodnutí ovlivňují ekonomický růst), právní věda (základní znalost mezinárodního, ústavního a správního práva je nezbytná k pochopení politických událostí), právní věda (základní znalost mezinárodního, ústavního a správního práva je nezbytná k pochopení politických událostí), psychologie (zvláště sociální psychologie – při výzkumech politického chování lidí) psychologie (zvláště sociální psychologie – při výzkumech politického chování lidí)